Jdi na obsah Jdi na menu
 

Ragby: velcí zpocení chlapi a šišatý míč

17. 7. 2012

Je sobotní odpoledne a za dvě hodiny začíná zápas Komety s Pardubicemi. Hokej ale není jediným sportem, který je v Brně k vidění. Na hřišti v Cacovické ulici právě začíná zápas desátého kola ragbyové extraligy, v němž domácí Dragon Brno hostí Tatru Smíchov.

Oba soupeři se rozcvičují a hlavně motivují. „Pojďme, zamakáme, budeme všude dřív než oni! Dneska zabereme a urveme ty body!“ burcuje jeden z brněnských ragbystů své spoluhráče. I diváci se rozehřívají, popíjejí pivo a ti starší dokonce vzpomínají, že kdysi se hrávalo na škváře. „A to bylo úplně o něčem jiném,“ poučuje svoje obecenstvo šedovlasý pán a mává půllitrem.rugby.jpg

Na hřiště přicházejí rozhodčí – jeden hlavní a dva postranní, kteří mají za úkol hlídat auty a ofsajdy. Přesto, že má sudí na sobě růžový dres, o autoritu se bát nemusí. Všichni ho poslouchají jako hodinky; nikdo se nehádá o sporný míč, nikdo divoce negestikuluje. Dokonce i diváci šetří kritikou.

Úvodní výkop letí do autu, takže na řadu přichází autové vhazování. Při něm utvoří ragbysté uličku. Když vhazující hráč posílá šišku do vzduchu, dá spoluhráčům signálem najevo, kam jeho hod půjde. Ti pak vyzdvihnou zpravidla nejvyššího a nejlehčího z nich a doufají, že zvládne míč stáhnout k sobě.

Osm chlapů jako hora se do sebe na pokyn rozhodčího zaklesne. Právě vytvořili mlýn a čekají, až mlýnová spojka vhodí míč dovnitř. Šišku krytou těly dostrkají až na konec mlýna, kde už čeká mlýnová spojka aby rozehrála rychou lajnu. Soupeři se ze všech sil snaží hráče kličkujícího s míčem pod paží složit. A daří se. Dobrá polovina hráčů se ocitá v jednom chumlu, padají přes sebe a ti nejspodnější už utržili několik ran. Rozhodčí ale nepíská, protože šiška se vynořila zpoza hradby těl. Zase se hraje.nakop.jpg

První poločas končí po čtyřiceti minutách. Domácí vedou dvěma trojkami z trestných kopů, fanoušci se tedy mohou radovat. Se smíchem si vyslechnou pětiletého klučinu, který do mikrofonu recituje básničku o bubeníkovi, co tluče na buben.

Hned na začátku druhého poločasu ovšem úsměv na rtech domácích tuhne. Šestibodový náskok se proměňuje na osmibodovou ztrátu záslouhou dvou položených pětek a následných úspěšných kopů. Ozývá se první reptání. „Tak za tohle chtějí padesát korun,“ odfrkne si plavovláska a radši si pro uklidnění zapálí. „V té druhé lize se budou vyjímat,“ prorokuje mladík s pivem v ruce. „Jo, jstli dneska nvyhrajou, padají,“ připomíná jeho kamarád poslední příčku, jíž Draci okupují.

Ještě jeden proměněný trestný kop na straně Tatry a položená pětka a dokop domácích a je konec. Fanoušci se rozcházejí. „Tak snad aspoň ta Kometa dneska,“ loučí se.

 

Vydáno 15. 4. 2012 ve studentském deníku STISK.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář