Nekonečný boj
Harry se rozhodl pro smrt. Už nechce čelit dalšímu utrpení. Po jeho odchodu ze scény se kouzelnický svět ocitá v naprosté temnotě. Zbytky Fénixova řádu urputně bojují proti Voldemortovi a jeho Smrtijedům, jeho členové jsou však jeden po druhém likvidováni. *** Ron s Hermionou se snaží o zničení viteálů, při střetu se Smrtijedy je Hermiona zraněna. Na koho se Ron obrátí? *** Ginny se po Harryho smrti uzavírá do sebe a upíná se na dosažení pomsty. Přidává se ke Smrtijedům a odhazuje postupně veškeré zábrany. Co všchno jí přinese snaha dostat se Voldemortovi na kůži? *** Povídka nejen o mém oblíbném páru Severus/Hermiona.
Příspěvky
Sekera nad hlavou
17. 7. 2012
Pansy, kterou už nějakou dobu rozčilovalo, že se baví jen spolu, se do toho vložila. „I kdyby ses začala učit už před týdnem, budeš pořád blbá krvezrádná mrcha.“ Dvojice hůlek vyletěla z hábitu rychlostí blesku a zamířila na Pansy. To Malfoy i Zabini bránili kamarádčinu čest. „Odvolej to,“ nařídili neústupně. Pansy naštěstí byla natolik chytrá, že dokázala odhadnout, kdy je přesila příliš velká, a ustoupila. Nerada ovšem přiznávala svoji prohru, takže jen s úšklebkem opáčila: „Okej, sorry.“ A pak, v dostatečné vzdálenosti od nasupeného Draca i Blaiseho, z jehož očí viděla jen přivřené štěrbiny, prohodila směrem k Ginny: „Nebelvírská couro.“
Snapeův soucit
17. 7. 2012
„Pane Longbottome, ani vy nemůžete být tak hloupý, abyste nechápal, že za tohle vás čeká Azkaban.“ Pohlédl na něj a v jeho očích se mísilo pohrdání s nenávistí. „Ani vy snad nemůžete být tak hloupý, abyste nechápal, že mi to nevadí. Já už nemám co ztratit.“ Nevillův naprostý klid vyváděl Snapea z míry. Nedokázal čelit těm blankytným očím, jež mu vzdáleně připomněly Brumbála. Naprosto proti svému nejlepšímu vědomí začal promýšlet plán, jak Longbottoma zachránit. Možná ještě nebylo tak pozdě. „Budiž,“ otočil se na patě, „když tolik toužíte zemřít.“ „Lepší být mrtvý, než se plazit před ním.“
Podivné chování Draca Malfoye
17. 7. 2012
Zavřela oči, aby neviděla rozsekané kousky těla povalující se po kamenné podlaze. Bylo ale pozdě, ten obraz jí nešel vymazat z mysli. S pevně semknutými víčky couvala dozadu ke stěně. Zakopla o kámen a svalila se. Na malý okamžik si dovolila otevřít oči a zažila další šok. To, oč zakopla, nebyl balvan. Byla to lidská hlava. Hlava Billa Weasleyho.
Slibuji
17. 7. 2012
Lupin zkřivil tvář a bolestivě se hryzal do rtu. Postavila ho přesně před tu volbu, které se obával. „Nemůžu si přece vybrat mezi vámi a svou povinností, Nymf. Prosím tě, pochop to,“ žadonil. „Miluju tě a ty to víš. Už ale nejsme jen my dva, Remusi. Teď už nejde jen o můj nebo tvůj život. A já nedovolím, abys Teddyho jakkoli ohrozil,“ hlas jí sílil s každým dalším slovem. Věděla, že má pravdu. „Chci pro něj jen bezpečnější svět, Nymfadoro!“
Crucio
17. 7. 2012
„Praktickou ukázku kletby Cruciatus nám předvede -,“ Alecto se na chvíli odmlčela a pohledem přejela řady shromážděných studentů, „- Ginevra Weasleyová.“ Ginny se ve tváři nepohnul jediný sval a jen ten, kdo by sledoval její ruce, by si povšiml nějakého hnutí mysli. Pevně sevřela hrany desky stolu a pomalu se zvedla. „Tak pojďte, slečno,“ vybízela ji Alecto s medovým úsměvem. „A nezapomeňte, děvče, musíte do toho dát všechno.“ Ginny tušila, že tohle je zkouška. Museli si ji prověřit a tohle byl zaručený způsob. Žádný Nebelvír by nikdy neobětoval své přátele, nikdy by se nedíval na jejich mučení – nikdy by na ně sám nepoužil Cruciatus. A i přesto, nebo právě proto, zvedla Ginny odhodlaně hůlku.
Čistá krev
17. 7. 2012
„Zradil jsi svoji krev – svoji čistou krev,“ odsekla ledově. Už se nenamáhla tlumit hlas, takže její slova dolehla do všech koutů síně. Cítila na sobě desítky zvědavých pohledů. „Čistá krev?“ odfrkl posměšně. „Odkdy tomu věříš?!“ „Od té doby, co mi koluje v žilách,“ podívala se na něj povýšeně. „Už by sis to měl konečně uvědomit, Neville. Naše starobylé rody nám poskytují jistá privilegia.“ „Mluvíš, jako bys spolkla ministerskou brožurku,“ přimhouřil oči do úzkých štěrbinek a tvrdě si ji měřil. „Myslel jsem si o tobě, že jsi kamarádka – teď bych byl radši, kdybys byla mrtvá,“ odplivl si k jejím nohám.
Volá Londýn
17. 7. 2012
„Weasleyová,“ zachechtal se Draco, když se závěsy na povel jeho hůlky rozletěly a odkryly mu pohled na osamělou Ginny. „Draco,“ kývla hlavou. To ho vykolejilo. Čekal urážky, vztek, kletby – a ona tu přitom tak pokojně seděla a kývala mu na pozdrav. Zarazilo ho, že den po smrti rodičů se dokáže podívat na něj, na Smrtijeda, a necítit žádnou zášť. Necítit, nebo ji dovedně potlačit, opravil se v duchu. Nesměl ji podcenit. „Měla bys být v černém,“ ušklíbl se sebejistě. „Nebo nedržíš smutek za toho parchanta Pottera? Nebo aspoň za rodiče?!“
Rozdělená rodina
17. 7. 2012
Pečlivě zatemnila okna a pak zašeptala: „Lumos.“ Ve světle hůlky našla ve zpřeházené hromadě to, co hledala. Bločku lepicích lístků a propisovačky si všimla hned při první obhlídce domu a teď hodlala obojí využít. Rychle načmárala nějaký vzkaz a dlouho si ho kriticky prohlížela. Opatrnost ji varovala. "Nejsem ten zrádce. Mám vás ráda a proto odcházím. Ginny."
Bez naděje
17. 7. 2012
Černokněžníkovy oči se do něj zabodávaly. „Jistě, Severusi, vždycky jsi byl nad ostatní chytrý.“ „Příliš mi lichotíte, můj pane... I já jsem udělal mnohé chyby.“ „Přesto bych byl rád, aby ses se mnou dnes napil – na mé velké vítězství,“ podával mu Voldemort číši. Snape neváhal ani na okamžik a nabízený pohár přijal. Věděl, že ve víně může být veritasérum či nějaký silný jed, přesto číši pozvedl: „Na vás, můj pane. Na veliké vítězství, jež bylo dosaženo, a na mnohá další, která ještě přijdou.“ Voldemort se chladně usmál a přiťukl si s ním.
Další šok
17. 7. 2012
Všichni se rozhlíželi kolem sebe a pátrali po sebemenším náznaku nebezpečí. V celé Anglii však zjevně nebyl opuštěnější a zapomenutější kout. Pomalu se proto vydali doprava, kde se za stomy rýsoval Kingsleyho dům. „Je tu hrozné ticho,“ šeptala Hermiona Ronovi. „Že ani ptáci nezpívají...“ Ron se nadechoval k odpovědi, když v tom se zpoza stromů vynořil tucet maskovaných postav. „Okamžitě se přemístěte!“ přikázal ostatním pan Weasley a spolu s Billem se pokusili nejbližšího zakuklence omráčit. Smrtijed kouzlo odvrátil a za okamžik to byli oba Weasleyové, kdo se musel krýt.